Hradiště

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6648906N, 13.8507939E

Vrchol Hradiště naleznete zde: https://mapy.cz/s/dadujozaba

Dnes vám štěknu o Hradišti, vrcholku nad kamenným mořem, který najdete v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy.

Jen co jsem vyskočil z Volváka, byl jsem ve svém živlu. První, co jsem uviděl, byla jasně oranžová cesta. Cesta, kterou moc dobře znám a vím, že nikde jinde než v Brdech jí nemají. Jen co jsem cestu uviděl, byl jsem k nezastavení. Nervózně jsem poposkakoval kolem člobrdice a nemohl se dočkat, až bude mít vše potřebné po ruce a budu moci vyrazit.

Netrvalo dlouho a dočkal jsem se. V mžiku jsem svištěl rychleji než rychle oranžovou cestou do kopečka. Co na tom, že jsem měl dávat pozor na nebezpečnou munici, co na tom, že mne čekal dlouhý kopeček. Celé má já bylo nedočkavé a těšilo se na místo, kam ho tlapky zanesou.

Svištěl jsem rychleji než rychle. Les plný pidi stromků vystřídal les se stromky rozčepýřenými. Prosvištěl jsem zatáčkou a z kopečka se stala rovinka. V tu chvíli jsem byl v Brdech, které mám tak rád. Oranžová cesta zářila do dálky. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostlo kapradí a mech. Nad kapradím rostly vysoké stromy, jejichž větve byly plné života. Kam jsem hodil očadlem, tam jsem viděl ptáčka. A ten jejich zpěv, to byl koncert pro ušadla.

Než jsem se nadál, byl jsem na rozcestí. Doprava vedla Andělská cesta, doleva Planýrka. Já se vydal rovně Borskou cestou přímo za famfrňákem. Prosvištěl jsem rozcestí a stále krásným lesem za zpěvu ptáčků pokračoval kupředu. Tlapky mne nesly krásným lesem, kde jsem nevěděl, co pozorovat dřív. Zda stromky, kapradí či mech. Celý les byl tak krásný, že jsem si připadal jako v pohádce. Najednou, zničehonic, tento krásný les skončil a já tlapkal vedle oplocenky. Jak rychle krásný les skončil, tak rychle skončila i oplocenka. Za oplocenkou už mne opět čekal krásný les.

Spokojeně jsem tlapkal kupředu a poštěkával si pod vousky, jak je tu krásně. Kochal jsem se přírodou, pozoroval smrčky, když jsem dotlapkal ke kříži. Kříži ne moc velkému, ani ne moc malému. Dotlapkal jsem ke kamennému kříži, který stojí vedle cesty a vybízí kolemjdoucí k zastavení. I já jsem se zastavil a než jsem se vydal dál, kříž si pořádně prohlédl.

Když jsem měl kříž v merku, pokračoval jsem kupředu, přímo za famfrňákem. Tlapkal jsem kolem mladých rozčepýřených stromků, kde mne pozorovala kámoška srnka. Tlapkal jsem cestou mezi mladými stromky, kde bylo tolik pěšinek, které sváděly k prozkoumání. Tlapkal jsem stále kupředu Borskou cestou, když se přímo přede mnou, objevila chaloupka. Chaloupka ne moc malá, ani ne moc velká.

Přímo přede mnou stála krásná žlutá chaloupka, do které by se pro pocestného několik postýlek vešlo. Ale chaloupka byla zamčená, pocestné nevítala. Přitom by se tu chrapouňovalo, no jé je. Tady bych si schrupnul i já. Uprostřed hlubokých lesů, v pohádkové chaloupce.

Když jsem měl chaloupku v merku, stlapkal jsem ze zpevněné cesty a vydal se měkoučkou lesní cestou doprava. Přehupsnul jsem louži, přehupsnul jsem větev, obsvištěl jsem několik mladých stromků po levé tlapce a vydal se pěšinkou vyšlapanou v borůvčí do hlubokého lesa.

Tlapkal jsem stále kupředu, přímo za famfrňákem. Borůvčí mne lechtalo na bříšku, a kdybych to uměl, smál bych se nahlas. To vám byla taková legranda, že jsem se neudržel a místo svištění kupředu jsem hopsal, jako když jsem byl malé štěndo.

Netrvalo dlouho a borůvčí skončilo. Přímo přede mnou vedla pěšinka mezi mladými rozčepýřenými jehličnany a za nimi, to už se zvedal kopeček. Borůvčí skončilo a přišlo kamenné moře. Krásná pěšinka se změnila v sotva znatelnou. Ale i sotva znatelná pěšinka je pěšinka. Hezky po okraji kamenného moře jsem vytlapkal na kopeček, kde mne přivítala kamenná socha. Už už jsem si myslel, že jsem na vrcholku, když jsem zmerčil cedulku na stromě. Chybělo mi jen pár kroků a byl jsem v cíli.

Jen co jsem dosvištěl k cedulce na stromě a štěknul si, že jsem po dlouhé době zdolal vrchol, všimnul jsem si další kamenné sochy. Ta už nebyla malá. Tahle socha byla větší než já, zato menší než člobrdice. Byla ták robustní, že jsem si jí mohl prohlédnout z blízka.

To vám štěknu kamarádi, myslel jsem si, že zdolávám vrcholek, na který se dostanu jen přes kamenné moře. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zmerčil kamenné sochy. Ale i tak je na vrcholku krásně. Můžete se pokochat výhledem do hlubokého lesa. Můžete si prohlédnout vysoké stromy, mech i borůvčí. Na Hradišti si budete připadat, jako v pohádce.

Chystáte se na dovolenou do Brd a přemýšlíte nad ubytováním jen, co by pro kostičku doběhl, od chráněné krajinné oblasti Brdy? V tom případě vám doporučím ubytovat se v hotelu Pod Kokšínem. Kromě ubytování v krásném prostředí s milým personálem si můžete zkusit zahrát golf, vydat se do Brd, kam je to jen pár kroků, nebo se můžete vydat na výlet do okolních obcí, kde jsou k vidění chaloupky, které se jen tak nevidí. A pokud nevíte, kam na výlet, sledujte můj Instagram @tulaccinacestach, i tam najdete mnou prozkoumaná místa.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.