Krkavčí skály

Kraj: Středočeský 

Okres: Beroun

GPS souřadnice: 49.8070781N, 13.9965281E

Krkavčí skály naleznete zde: https://mapy.cz/s/dofohogore

Vyhlídkových míst, stejně jako studánek, není nikdy dost. A v Brdech je obojího nespočet. O studánce jsem vám štěknul naposledy včera, dnes vám proto štěknu o krásném vyhlídkovém místě Krkavčí skály.

Tlapkal jsem hlubokým lesem. Co chvilku mne cesta vedla pod vysokými jehličnany, co chvilku kolem mladých rozčepýřených stromků. Les kolem mne se měnil stejně rychle jako aprílové počasí a já nestačil valit očadla. Každý kousek lesa měl něco do sebe. Pod vysokými stromy bylo tolik pěšinek, které jsem musel zmapovat, že jsem nevěděl, po které se vydat dříve. Z mladých stromků se pro změnu ozýval nádherný zpěv ptáčků. A že v hustém lese muselo ptáčků bydlet.

Byl jsem moc rád, že mohu chvilku svištět s větrem v kožichu a zkoumat pěšinky a chvilku pokojně tlapkat zpevněnou lesní cestou po boku člobrdice. Po chvilce svištění po měkoučkých pěšinkách, po náročném slalomu mezi vysokými stromy, jsem si vždy po boku člobrdice pořádně odpočinul. Zaposlouchal jsem se do zpěvu ptáčků a užíval si chvilku tady a teď.

Už ani nevím, kolikrát se les změnil. Už ani nevím, kolik krmelců jsem minul. Najednou mne zlákala pěšinka, která vedla pod mladými stromky, skrz které bylo vidět modré nebe. A když je vidět modré nebe za několika málo stromky, prozradí mi to, že by na místě mohla být parádní vyhlídka.

Jen co jsem modré nebe zahlédl, rozeběhl jsem se po pěšince a v mžiku jsem svištěl s větrem o závod. Ušadla mi plápolala na kebuli, od tlapek mi odlétalo jehličí s já se řítil vstříc novému dobrodružství. Svištěl jsem kupředu s větrem o závod. Míjel jsem stromky, přeskakoval pařezy, až jsem dosvištěl k malý nabarveným stromkům. Až tady jsem zpomalil a dále jsem tlapkal rozvážným tempem.

Netrvalo dlouho a stál jsem na skále. Po pravé tlapce jsem měl borovice, po levé tlapce dlouhou skálu. Přímo přede mnou, to byla paráda. Merčil jsem na lesy na protějších kopcích, kochal jsem se vyhlídkou na Písek. Samozřejmě že až na město Písek jsem neviděl, ale na vrchol Písek, na ten jsem viděl.

Netrvalo dlouho a přišla ke mne člobrdice. Sedla si na skálu a kochala se výhledem. Nevím, jak je to možné, ale v okolí Krkavčí skály je mnoho vyhlídek. Vyhlídek, na kterých se mi nepoštěstilo člobrdu nepotkat. Ale na vyhlídce Krkavčí skály, jsem potkal člobrdu jen jednou. Přitom je to tak krásné vyhlídkové místo s parádní vyhlídkou. A nejen to.

Když jsem se pokochal výhledem, rozhodl jsem se prohlédnout si skály. Sesvištěl jsem po pěšince a podél skály jsem svištěl sotva znatelnou pěšinkou. Než jsem se nadál, stál jsem pod Krkavčí skálou. Přímo přede mnou bylo kamenné moře, přes které je také krásná vyhlídka. Po mé levé tlapce, to je jiná. Tady jsem našel nejenom tajemnou puklinu, ale mohl jsem si prohlédnout různá zákoutí.

To vám štěknu kamarádi. Kdykoli mne tlapky na Krkavčí skály zanesou, nikdy nevím, kde se mi líbí více. Zda na skalách s vyhlídkou nebo pod skalami při průzkumu skal. Ať tak či tak, z Krkavčí skály odcházím vždy pořádně unaven. A spokojen. Na Krkavčí skále je opravdu pěkně.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.