Chata Moricka

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5740014N, 13.7524953E

Chatu Moricku naleznete zde: https://mapy.cz/s/novajarulu

Dnes vám štěknu o chatě Moricce, kterou najdete v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy.

Tlapkal jsem hlubokým lesem z mírného kopečka zpevněnou lesní cestou. Do kroku mi pěli ptáčci, a co chvíli se na mne z oblohy podíval kamarád Puňťa a zahřál mne svými paprsky. Tlapkalo se mi, jedna radost a já si užíval každé chvilky, kterou jsem v hlubokém lese mohl strávit.

Les, kterým jsem tlapkal, se pomalu změnil. Jehličnatý les vystřídala bučina, která věštila již pomalu přicházející jaro. I poslední buky ztrácely zbytky loňského listí a krásně rašily. A nebyly to jen buky, co věštily blížící se jaro. Cestu lemovaly keře a i ty se pomalu zelenaly.

Zpevněná cesta mne vedla z mírného kopečka. Bučina mne doprovázela již jen po pravé tlapce. Po levé tlapce jsem měl hustý jehličnatý les. Les, ve kterém se kamarádi ptáčci předháněly v tom, kdo zapěje hezčí písničku. A že jim to pělo.

Za zpěvu ptáčků mi šla krásně od tlapek. Už jsem nemíjel jen buky, smrky a občas nějaký ten keř. Už jsem tlapkal lesem, kde pod vysokými stromy tekly potůčky vody. Čím déle jsem tlapkal z mírného kopečka, tím potůčků přibývalo. Jen jedno měly všechny potůčky společné. Vlévaly se do potůčku, který tekl hned vedle cesty. Z potůčků jsem měl takovou radost, že jsem se zničehonic přistihl, jak svištím s větrem v kožíšku po kolena ve vodě zurčícím potůčkem. Svištěl jsem kupředu, přímo za famfrňákem. Svištěl jsem ták rychle, až mi od tlapek odlítala vodička. Svištěl jsem kupředu, abych co chvíli zasvištěl do hlubokého lesa a prozkoumal potůček v jeho hloubi. Co chvíli jsem svištěl z hlubokého lesa zpět k cestě, abych zkontroloval, zda mám člobrdici stále po boku.

Už ani nevím, kolikrát jsem zasvištěl do hlubokého lesa, abych se vrátil zpátky k člobrdici. Už ani nevím, kolik potůčků jsem prozkoumal. Co však vím s jistotou je, že potůčků jsem prozkoumal víc než tajemných pěšinek. Pěšinek, kterých v tomto krásném lese moc nebylo.

Jen co se z potůčku stala říčka, vyskočil jsem na cestu a nestačil valit očadla. Jen mrňousek přede mnou, v dálce ne moc daleké, na krásném rozcestí odkud bylo vidět široko daleko, stála chaloupka. Chaloupka, která z dálky vypadala, jako by byla z perníku. To se ví, neodolal jsem. Než se člobrdice stihla nadechnout, už jsem svištěl kupředu, přímo za famfrňákem, ták rychle, až se mi za tlapkami prášilo.

Po několika rychlých krocích a několika dlouhých skocích jsem byl u ní. Byl jsem u krásné pohádkové chaloupky v pohádkové přírodě. Nebyla to však perníková chaloupka, jak jsem si myslel, když jsem chaloupku merčil z dálky. Byla to krásná dřevěná chaloupka s pohádkovým zápražím, která tu stojí déle než dlouho. Stojí tu ták dlouho, že kdyby mohla vyprávět a mnoho by nám o místě řekla.

Byl jsem u pohádkové chaloupky Moricky, chaloupky tak pohádkové, že svádí k návštěvě i posezení. Jenže nebyl bych to já, kdybych u chaloupky jen tak poseděl. Jen co jsem měl v merku zápraží, jen co jsem měl v merku chaloupku od cesty, zasvištěl jsem za chloupku a pořádně prozkoumal okolí. Objevil jsem ohniště, objevil jsem posezení. Dokonce i pomníček na vzpomínku Václava Sladkého z Planin jsem objevil. Pak už jsem neobjevil vůbec nic. A to byla ta správná chvíle vydat na zápraží chaty Moricky, pohádkové chaloupky, a pořádně si odpočinout. Vždyť není nic hezčího, než odpočinek v lese hlubším než hlubokém za zpěvu ptáčků. To se pak nabírají síly na další cestu, jedna radost.

Chystáte se na dovolenou do Brd a přemýšlíte nad ubytováním jen co by pro kostičku doběhl od chráněné krajinné oblasti Brdy? V tom případě vám doporučím ubytovat se v hotelu Pod Kokšínem. Kromě ubytování v krásném prostředí s milým personálem si můžete zkusit zahrát golf, vydat se do Brd, kam je to jen pár kroků, nebo se můžete vydat na výlet do okolních obcí, kde jsou k vidění chaloupky, které se jen tak nevidí. A pokud nevíte, kam by, sledujte můj Instagram @tulaccinacestach, i tam se s vámi dělím o tipy na výlet.