Pramen

Kraj: Středočeský 

 

Okres: Příbram

 

GPS souřadnice: 49.5645900N, 13.7877000E

 

Bližší informace ke studánce naleznete zde: https://www.estudanky.eu/13666

Dnes vás zavedu ke studánce beze jména, kterou najdete jen mrňousek za zámečkem Roželov. K této studánce mne tlapky zanesly, když jsem se vydal po stopách své první knihy S Tuláčky cestou necestou.

Byl krásný letní den. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky ohříval zem. Co chvilku kolem Puňti proletěl mráček, co chvilku zafoukal jemný větříček. Den byl jako stvořený pro dlouhou procházku a já se nemohl dočkat, až provětrám svůj kožíšek.

Netrvalo dlouho a vyskočil jsem z Kiáka jen mrňousek od zámečku Roželov. Zamával jsem Kiákovi na rozloučenou a v mžiku jsem svištěl po zpevněné lesní cestě ve stínu vysokých stromů vstříc novému dobrodružství.

Svištěl jsem po zpevněné cestě ve stínu vysokých stromů a do kroku si spokojeně vrtěl chvostem. Užíval jsem si vůni lesa, poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků, kteří pěli ty nejkrásnější písně. Svištěl jsem kupředu s radostí v kožíšku a pod fousky jsem si poštěkával, jak moc jsem zvědav, co se za dobu mé nepřítomnosti v těchto místech změnilo.

Svištěl jsem nádherným lesem kupředu, přímo za famfrňákem. Než jsem se nadál, byl jsem na rozcestí. Dosvištěl jsem na rozcestí mne ták dobře známé, že jsem se nemusel ani rozmýšlet, kudy tudy dál. Na jistotu jsem se vydal doprava a po několika málo krocích zase doprava a už jsem svištěl dlouhou lesní cestou do mírného kopečka.

Svištěl jsem nádherným lesem a cesta mi šla krásně od tlapek. Prohlížel jsem si květiny všech druhů a barev. Merčil jsem keře a lesní cesty jen mrňousek ode mne. Poslouchal jsem zpěv kamarádů ptáčků a zurčení potůčku, který tekl vedle cesty. Svištěl jsem šťastnější než šťastný lesem v mých oblíbených Brdech.

Svištěl jsem dlouhou rovnou lesní cestou, užíval jsem si krásnou přírodu, když jsem dosvištěl na další velké rozcestí. Ani zde jsem se nemusel rozmýšlet. Zabočil jsem doleva a doprovázen zelenou turistickou značkou svištěl jsem kupředu, vstříc mému dnešnímu cíli.

Nesvištěl jsem po cestě dlouho, když jsem dosvištěl do míst, kde pod stromy nerostou keře. Dosvištěl jsem do míst, kde pod vysokými stromy leží na zemi jehličí a větve, jen sem tam je k vidění rostlinka. Dosvištěl jsem do míst, kde v letních podešťových dnech roste houba za houbou.

Jen co jsem zmerčil první houbu, opustil jsem lesní cestu a už jsem svištěl lesem. Svištěl jsem slalom mezi stromy, prohlížel si pařezy. Co chvilku jsem objevil houbu barevnější než barevnou. Na hříbka, na toho jsem narazil jen málokdy.

Svištěl jsem lesem po měkoučkém jehličí, mapoval jsem les, když jsem dosvištěl k potůčku. Odbočil jsem doleva a vydal jsem se proti proudu vodičky do lesa hlubšího než hlubokého. Svištěl jsem mezi stromy, přesvištěl jsem lázně, když v tom, najednou, během chvilky kratší než krátké, přímo přede mnou vyrostl vysoký strom. Pod stromem jsem zmerčil malou dřevěnou stříšku. Stříšku, ke které jsem měl namířeno. Dosvištěl jsem ke studánce, která nemá jméno. Dosvištěl jsem ke studánce, ve které byla kdykoli, kdy jsem studánku navštívil, chutná a osvěžující vodička. Nikdy však ve studánce nebylo vodičky tolik jako nyní.

Knihu s Tuláčky cestou necestou si můžete pořídit zde: https://www.bookla.cz/eshop/zbozi/10000422

 

Tip na ubytování

 

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.