Roubenka

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5740014N, 13.7524953E

Roubenku naleznete zde: https://mapy.cz/s/luzacutena

Dnes vás zavedu k Roubence, krásné chaloupce uprostřed chráněné krajinné oblasti Brdy.

Tlapkal jsem hlubokým lesem chráněné krajinné oblasti Brdy. Tlapky mne nesly zpevněnou lesní cestou jednou do kopečka a o mrňousek dál z kopečka. Kolikrát jsem stoupal a klesal, to bych nespočítal. Bylo to tolikrát, až jsem si poštěkával, kam se podělo táhlé stoupání a dlouhé klesání. Tlapkal jsem hlubokým lesem, poštěkával si pod vousky a přemýšlel nad tím, kam mne tlapky zanesou.

Cesta mi šla krásně od tlapek. Jen co jsem prosvištěl zatáčkou, čekalo mne klesání. Klesání, na které jsem se tak těšil. Konec kopce byl v nedohlednu, zato pěšinek vedoucích od cesty, těch bylo. Jen co jsem zmerčil první měkoučkou pěšinku, opustil jsem zpevněnou lesní cestu a už jsem svištěl do hlubokého lesa. Svištěl jsem ták rychle, až mi od tlapek odlétalo jehličí.

Svištěl jsem slalom mezi stromy do hlubokého lesa, abych se jen mrňousek od cesty otočil a svištěl zpátky k člobrdici. To se ví, svištět slalom mezi stromy a prozkoumávat pěšinky, to jsem směl pouze tam, kde bylo vidět do dálky daleké. Kde nerostla tráva a kde nebyly husté keře. Vždyť je jaro a les je plný mláďátek. A mláďátka se rušit nesmí. Stejně jako se nesmí rušit místní kámoši, kterým je les domovem.

Zkontroloval jsem několik pěšinek, zasvištěl si slalom mezi stromy a spokojeně se vrátil po bok člobrdice. Chvilku jsem svištěl za šiškou, chvilku si hrál s klacíkem a než jsem se nadál, jen kousek přede mnou, zmerčil jsem pohádkovou chaloupku. Chaloupku menší než malou. Jen dvě postýlky se do ní vešly a chaloupka byla po střechu plná. Přesně jako v pohádce.

U chaloupky jsem zahnul doprava a svištěl dále, přímo za famfrňákem, voňavým lesem s větrem v kožíšku. Celé mé já si užívalo krásnou přírodu, celé mé já si užíval koncert ptáčků, kteří neúnavně pěli jednu píseň za druhou. Měl jsem takovou radost, že jsem se přistihl, že svištím s větrem o závod. Svištěl jsem ták rychle, že mi ušadla plápolala ve větru. Svištěl jsem ták rychle, že kdyby to šlo, prášilo by se mi za tlapami. Svištěl jsem ták rychle, že než jsem se rozkoukal, objevil jsem žlutou turistickou značku. Jenže kudy dál?

Žlutá vpravo, žlutá vlevo, Červená cesta za chvostem. Že se vracet nebudu, to jsem věděl. Co jsem však nevěděl, bylo, zda se vydat doleva, či doprava. Ale kdo by tlapkal do kopečka, když může svištět z kopečka. V mžiku bylo rozhodnuto.

S větrem o závod jsem se řítil z kopečka. Tlapka míjela tlapku, chvost se vrtěl radostí. Očadla, ušadla i famfrňák byly v pohotovosti. V kožichu jsem věděl, že se blíží něco velkého, že už je to blízko, ale nápověda žádná. Prosvištěl jsem kolem vody, prosvištěl jsem zatáčkou, když v tom jsem jí uviděl. Stála jen kousek ode mne, v celé své kráse. Další pohádková chaloupka, co vypadá jak z perníku.

Jen co jsem jí zmerčil, snažil jsem se zastavit. Ale copak to šlo? Tlapky mi klouzaly po písku a celé mé já brzdilo tak usilovně, až se mu tlapky málem zamotaly. Jen kousíček mi chyběl a byl jsem u pohádkové chaloupky, když jsem se dostal na trávu a konečně jsem zastavil. Na poslední chvíli se celé mé já zastavilo na měkoučké travičce. Ani nevíte, jak moc jsem si oddychl.

Z travičky jsem vyrazil pomalu a obezřetně kupředu.  Vrtěl jsem si chvostem a poštěkával básničku, chaloupko chaloupko, kdo v Tobě přebývá? To se ví, asi myška hrabalka to byla, žádného jiného kámoše jsem si tu doma představit nedokázal. Snad jen nějakého člobrdu, ale na to vypadala chaloupka až moc opuštěně.

Protlapkal jsem kolem chaloupky, nakouknul jsem dovnitř. Až jsem se zastavil na zápraží a spokojeně čekal na člobrdici. V tlapkách jsem měl dlouhou pouť. Objevil jsem dvě chaloupky a navíc, kdo by se nezastavil a neodpočinul na místě, které k odpočinku přímo svádí. Ke všemu když na něj kouká kamarád Puňťa z oblohy a ptáčci ták krásně zpívají, že si jeden připadá, jako by byl v pohádce. Krásné pohádce s krásnou přírodou u pohádkové chaloupky. Jo jo, Brdy jsou Brdy.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.