Třemšínská bouda

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5689983N, 13.7804706E

Třemšínskou boudu naleznete zde: https://mapy.cz/s/juzufejena

Dnes vám štěknu o Třemšínské boudě, kterou najdete v chráněné krajinné oblasti Brdy. Ať se k boudě vydáte v jakémkoli roční období, vždy si budete připadat jako v pohádce. Proto se na toto místo tak rád vracím.

Chvostem jsem zamával na rozloučenou studánce Kobylí hlava a byl jsem moc zvědav, kam mne tlapky zanesou tentokrát. Cestou, kterou jsem se od studánky vypravil, jsem tlapkal prvně. Také už to chtělo. Ostatní cesty z rozcestí mám v merku, ale tuhle jednu jedinou, tou jsem tlapkal prvně.

Tlapky mne nesly hlubokým lesem do mírného kopečka. Do kroku mi pěli ptáčci, co chvilku mne poškádlil kamarád Puňťa svými paprsky. Co chvilku jsem se prosvištěl měkoučkým jehličím pod vysokými jehličnany, abych se co chvíli s radostí vracel k člobrdici. Co chvíli jsem prosvištěl posledním snížkem, co na zemi leží, abych si jej užil. Zkrátka jsem si užíval chvíli tady a teď jak nejlépe jsem mohl.

Než jsem se nadál, byl jsem na kopečku. Kouknul jsem před sebe a v dáli ne moc daleké jsem ji uviděl. Stála tam v celé své kráse. Jen ona, krásná chata, kterou stráží vysoké jehličnany. V dálce ne moc daleké jsem merčil Třemšínskou boudu.

V tu chvíli se daly mé tlapky do pohybu a nesly mne kupředu. Svištěl jsem rychleji než rychle. Ušadla měla co dělat, aby se mi udržela na kebuli. Chvost se musel moc moc snažit, aby vyrovnal zatáčky. Jen tlapky a famfrňák si cestu užívaly. Jakpak by také ne. Tlapky nesly celé mé já na krásné místo a famfrňák? Ten si užíval omamnou vůni lesa.

Netrvalo dlouho a byl jsem u ní. Stál jsem před chatou a nemohl se vynadívat. Na místo svištím již roky a vždy je tu krásně. Ať si boudu prohlížím zalitou letním sluncem, zapadanou bílým snížkem nebo když se příroda probouzí, vždy si jí rád prohlédnu.

Netrvalo dlouho a přišla ke mne člobrdice. V tu chvíli jsem se vydal ke dveřím boudy. To víte, zvenku jsem jí měl skoro v merku, ale co kdyby se něco změnilo uvnitř? K mému překvapení i ve vnitřku boudy bylo všechno tak, jak být má. Naproti dveřím vypsaná přikázání a do ticha boudy tikaly hodiny. Nebýt pravidelného tikotu štěkl bych, že se čas na místě zastavil.

Jen co jsem měl boudu v merku, vyrazil jsem do okolí. Nechal jsem si přečíst pamětní desku, objevil jsem malovaný kamínek a než stihla člobrdice cokoli namítnou, už jsem svištěl kolem ohniště a turistického posezení ke Gangloffovu kříži.

To vám štěknu kamarádi, ani nevíte, jakou jsem měl radost, že si mohu Gangloffův kříž prohlédnout v celé jeho kráse. To už se mi dlouho nepovedlo. Na podzim byl schovaný pod spadaným listím, v zimě jej ukrývala spousta snížku. Až nyní, na jaře, jsem si ho tak mohl prohlédnout v celé jeho kráse. Mohl jsem si prohlédnout nejen kříž, ale i vše, co ke kříži patří. Dokonce i k tabulce se člobrdice dostala a zjistila, že kříž byl věnován od k. a. lesmitra Gangloffa, v roce 1870 a vysvěcen byl až v roce 1895.

Svištění s větrem o závod a prohlídka mne tak oblíbeného místa mi dala pořádně zabrat. Byl jsem moc rád, že si mám kde odpočinout a za zpěvu ptáčků posvačit. Když už jsem byl opět plný sil, poschovával jsem po okolí několik malovaných kamínků a vyrazil na další průzkum.

Kdo hledáte malované kamínky, koukněte na můj Instagram @tulaccinacestach. Najdete tam místa, kde jsem byl. Všude, kde jsem byl, jsem kamínky poctivě trousil a některé ještě poctivěji schovával.

Tip na ubytování

Až se v mých stopách kamarádi vydáte a budete hledat ubytování, vřele vám doporučím hotel Pod Kokšínem. Hotel se nachází na samotném okraji CHKO Brdy, odkud je to jen co by pro kostičku dosvištěl do pohádkové přírody.